Osvětlení
Přestože osvětlení tvoří poměrně zanedbatelnou položku, je velice jednoduché v této oblasti uspořit. Stačí vyměnit klasickou žárovku za úsporku nebo zářivku. Úsporky jsou sice dražší než obyčejné žárovky, ale vydrží až 15x déle a spotřebují až o 80% méně energie. Za asi deset let její životnosti tak můžete ušetřit přibližně 3000 Kč. Klasická žárovka 100 W spotřebuje měsíčně při třech hodinách provozu elektřinu za 29 Kč. Úsporná zářivka s příkonem 23 W korun sedm. To za měsíc činí rozdíl 22 Kč.
Kromě záměny světelných zdrojů, můžete na osvětlení ušetřit i zavedením regulace osvětlení.
Úspory u běžných spotřebičů
Praní, sušení a žehlení prádla – při praní je nejjednodušší uspořit tím, že budete mít pračku při praní naplněnou. Přestože perete v pračce menší množství prádla, než pro které je určena, spotřebujete téměř stejné množství energie. Regulací teploty (pro většinu prádla dnes stačí 60°C) můžete ušetřit až 25% energie.
Sušičky prádla jsou na nic, nejlíp vysuší přece sluníčko.
Co se týče žehlení, zkuste se zamyslet co je třeba doopravdy žehlit. A žehlete (a i perte) v době nižšího tarifu ceny elektřiny (tzv. noční proud).
Chlazení a mrazení potravin – největším „žroutem“ energie ledniček a mrazáků je námraza na vnitřních plochách. Pokud je vyšší než 5 mm zvýší se spotřeba energie až o 75%. Obdobně zvyšuje spotřebu energie také zaprášení vnějších částí kompresoru a výparníku. Pro normální provoz stačí v ledničce + 5°C a v mrazáku - 18°C, každý stupeň směrem k nižším teplotám znamená o 7% vyšší spotřebu energie. Důležité je i dobré těsnění dvířek a jejich otvírání jen na nezbytně dlouhou dobu. Všemi těmito opatřeními můžete ušetřit až 400 Kč ročně.
Vaření – při vaření na elektrických sporácích uspoříte včasným vypnutím plotýnky a využitím jejich velké tepelné setrvačnosti k dokončení jídla. Navíc není třeba po celou dobu vařit na plný výkon, ani při ohřívání vody. Na plotýnky nedávejte hrnce s o moc větším a hlavně menším průměrem dna než je průměr plotýnky, spotřebu energie taky zvyšuje, pokud má dno hrnce nějaké nerovnosti. Energií také plýtváme pokud nepoužíváme pokličku. Na sporáku nemusíme vařit všechno. Většinou je energicky úspornější použít toustovač, grill, varnou konvici nebo mikrovlnku. Při ohřevu jídla v mikrovlnce ušetříte až 80% energie. A i vodu si můžete „předvařit“ v varné konvici.
Výpočetní technika – při elektrickém příkonu 300 W a čtyřech hodinách provozu denně spotřebuje sestava počítač, monitor a tiskárna měsíčně elektřinu za 120 korun.
Uspořit můžeme taky koupí energeticky méně náročných spotřebičů (poznáme to podle štítku). A taky pravidelným obnovováním spotřebičů. Platí, že jak spotřebiče stárnou, roste i jejich spotřeba. Spotřebu taky ovlivňuje jejich umístění. Například u umístění ledničky platí, že každý stupeň navíc nad 20°C zvyšuje její spotřebu o 6%.
Vytápění
V neposlední řadě můžeme uspořit energii v domácnosti „správným“ vytápěním. Optimální teploty v místnostech jsou: koupelna – 24°C, obytné místnosti – 22°C, kanceláře – 20°C, ložnice - 18°C a chodby – 15°C. Vyšší teplota v místnosti samozřejmě znamená vyšší spotřebu energie. Největší chybou, se kterou se můžeme setkat z hlediska úspor při vytápění, je zakrývání radiátorů ať už závěsy, pohovkami nebo nábytkem. Jakékoliv překážky v cirkulaci tepla zvyšují spotřebu energie, jelikož teplo si hledá cestu nejen dovnitř místnosti, ale také ven. Netěsné spáry snižují teplotu v místnosti až o 2°C. V běžném bytě je padesát metrů spár, kudy unikne teplo za 2 500 Kč ročně. Přitom prostředky pro odstranění těchto nedostatků se vrátí za ¾ jedné topné sezony.
Dodržováním všech zásad šetrného vytápění můžeme ušetřit až 10% celkové energie spotřebované v domácnosti, což je asi 4 000 korun.
„Úsporné“ domy
A pokud plánujete stavbu nového domu a chcete být energeticky šetrní, postavte si nízkoenergetický nebo dokonce pasivní dům. Přestože výstavba těchto domů vyjde dráže, během používání domu se vám tato investice několikrát vrátí.
Všechny novostavby musí být označeny štítkem, který prozrazuje stupeň energetické náročnosti budovy (SEN).
Závěrem už jenom upozornění, že úspory elektrické energie mají kromě přínosu pro rodinné finance i důležitý význam ekologický. Při výrobě elektrické energie v běžných tepelných elektrárnách je využita jen asi třetina primární energie. U nás se jedná zejména o hnědé uhlí, jehož spalování výrazně zatěžuje životní prostředí emisemi.
2 komentáře:
My jsme po nastěhování měli problém ne s vařením, ale s topením. Prostě jsme nebyli zvyklí na klasické radiátory. Ve starém domě jsem topil klasickým kotlem na tuhá paliva, tam jsme byli sice taky v nájmu, ale bylo to takové rodinnější. Nakonec mě od účtu v astronomických výšinách zachránily termostatické ventily, které jsem namontoval na všechny radiátory v domě. ;-) Funguje to vlastně jako klasický termostat, kdy se včas zavřou a nepouští už další vodu. ;-)
Hodně aktuální téma. My teď s manželem přemýšlíme jak to uděláme s touto topnou sezónou. Chtělo by to určitě nějakým způsobem ušetřit na vytápění. Něco jsem si na toto téma zjišťovala a dočetla jsem se, že celkem účinná je prý rekuperace. Díky ní by se mělo dát ušetřit. Osobní zkušenost ale bohužel nemám.
Okomentovat