Asijští tygři, někdy také nazývaní jako asijští draci, jsou skupina nově industrializovaných asijských zemí s rychlým hospodářským růstem.
Označení „ekonomický tygr“ se v současnosti používá jako obecný termín pro státy s nadprůměrně rostoucí ekonomikou. Pro tyto země se také užívá označení „nově industrializované země (NIZ)“. Obecně jde o skupinu rozvojových zemí, které ještě nedosáhly hospodářské úrovně zemí prvního světa, ale dosahují lepších makroekonomických výsledků než jiné státy třetího světa. Do hospodářské charakteristiky nově industrializovaných zemí patří: rychlá industrializace, ztráta hospodářského významu zemědělství, orientace na export a na volný trh, velký příliv zahraničních kapitálových investic, nižší standardy (environmentální, pracovněprávní...). Industrializace se projevuje také ve společenském životě především společenskými problémy, spojenými s přesuny velkých skupin obyvatelstva do měst, větší svobodou a důslednějším dodržováním lidských práv než v jiných rozvojových zemích. Nově industrializované země můžeme rozdělit do 2 generací: rozvoj od 60. letech (asijští tygři) a rozvoj od 80. let (Malajsie, Indonésie, Thajsko, Filipíny, Mexiko, Brazílie, Argentina, Chile), tyto země však mají pomalejší růst než v případě "asijských tygrů". Nově se také mluví o 3. generaci, kterou zastupuje především Čína a Indie.
V jihovýchodní Asii proces industrializace probíhá ve 3. vlnách. Pod pojmem „asijští tygři“ můžeme najít 3 skupiny států rozdělených podle jednotlivých vln. Země 1. vlny: Jižní Korea, Hong-Kong, Singapur, Tchaj-wan. Země 2. vlny: Thajsko, Malajsie, Indonésie, Filipíny. Země 3. vlny: Vietnam, Laos, Čína, Kambodža, Pákistán, Indie. Správně však pod pojem „asijští tygři“ patří pouze státy první vlny, u 2. a 3. vlny je rozvoj pomalejší a provázen zvětšováním sociálních rozdílů mezi obyvatelstvem.
Přestože se jednotlivé státy od sebe notně liší, jejich rozvojová strategie byla velmi podobná. Tato strategie je obdobná jako japonská z doby po 2. světové válce. „Asijští tygři“ se soustředí na export a na rozvoj odvětví s malým vkladem surovin. Důležitý je také příliv zahraničního kapitálu a firem, které lákají tzv. otevřené oblasti poskytující neomezené podnikání a daňové úlevy. Další zajímavou možností jsou i vědecké parky – území vyčleněná a zařízená pro vědecké a výzkumné instituce.
Korejská republika (Jižní Korea) je z „asijských tygrů“ zemí s největší rozlohou a počtem obyvatel. Její ekonomický růst začal za autokratické vlády generála Parka Chung-hea v 60. letech 20. století. V 80. letech po občanských nepokojích začala demokratizace země a od letech 90. patří k největším světovým ekonomikám. Je členem OECD. Díky zásobám uhlí a železné rudy může rozvíjet hutnictví a těžké strojírenství. Nejvýznamnějším odvětvím strojírenství je průmysl automobilový, jehož nejznámější značky jsou: Hyundai, KIA, Ssang-Yong, Daewoo. Do světového podvědomí vstoupila i jihokorejská elektrotechnika a to především značky: Samsung, LG, iRiver, iAudo(Cowon). Mezi další průmyslová odvětvím patří průmysl textilní, potravinářský a chemický. Rozvinuté je i zemědělství, jeho význam však klesá. Dle hodnoty HDP na jednoho obyvatele je Korejská republika na 28. místě.
Singapur je městský stát, nejmenší z „asijských tygrů“, má ze všech nově industrializovaných zemí nejvyšší životní úroveň. Singapur byl britskou kolonií a v letech 1963-1965 členem Malajské federace. Obyvatelé jsou z 78% Číňané, z 14% Malajci a z 7% Indové. Díky své strategické poloze, jde o důležitý dopravní uzel a druhý největší přístav světa. Město je také světovým obchodním a finančním centrem. Průmyslová orientace státu je na farmacii a lékařství, je zde také rafinerie. Výše hodnoty HDP na jednoho obyvatele je 21. nejvyšší na světě.
Hongkong, oficiálním názvem Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky, má značnou autonomii od Číny, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu. Až do roku 1997 byl Hongkong pod britskou vládou. Hongkong má jednu z nejliberálnějších ekonomik světa. Je to jedno z nejdůležitějších světových středisek bankovnictví a obchodu. HDP Hongkongu na jednoho obyvatele je 29,752$, jeho pořadí ve světě se však neurčuje.
Tchaj-wan (Čínská republika) je ostrovní stát, jehož postavení ve světě je velmi složitá. Za nezávislý stát (resp. stát reprezentující Čínu) ji uznává jen 23 zemí, na její území si činí nárok Čínská lidová republika. Kulturně a politicky je sice s Čínou spojen, ale oficiálně se od ní odtrhl v roce 1949. Po ochranou USA se mu podařilo vybudovat silnou ekonomiku. Zaměřují se především na průmysl textilní, elektrotechniku a elektroniku. Důležité je i zemědělství. Dle hodnoty HDP na jednoho obyvatele je Tchaj-wan na 36. místě.
